Pěstujeme chryzantémy

V posledních létech se nabízí stále větší množství chryzantém vhodných k pěstování ve volné půdě ale i v nádobách za okny balkonů. Je udivující, že mnoho zahrádkářů této skutečnosti nevyužívá, naopak se chová k chryzantémám odmítavě. Zdá se, že hlavní příčina spočívá v malé propagaci pěstování a využití chryzantém.

Není snadné najít květy, které by se chryzantémám vyrovnaly dekorativností, něžností a trvanlivostí na řez. Koreánky a otužilejší druhy drobnokvětých chryzantém jsou nedosažitelnou dekorací po několik týdnů října a listopadu, a řadí se bezpochyby mezi nejoblíbenější podzimní balkonové květiny. V příznivém roce zdobí zahradu i v prosinci. Neobstojí ani názor, že středokvěté a velkokvěté chryzantémy jsou výlučně záležitostí zahradníků. Není nedostupná ani nově zaváděná sasankokvětá skupina. Po získání přiměřených znalostí a zkušeností může i začátečník za krátkou dobu dosáhnout překvapujících výsledků. Míra náročnosti při pěstování je pak několikanásobně převýšena vlastnostmi, které těžko najdeme u jiných květin.

Jak na pěstování chryzantém

Zásady ošetřování, které platí pro zahradnictví, je možné poměrně snadno přizpůsobit podmínkám a možnostem zahrádkáře. Pro dosažení prvních úspěchů je nezbytná správná volba odrůd. Ne všechny z několika set vyjmenovaných v katalozích se hodí k pěstování ve volné půdě.

Pro zahrádkáře jsou vhodné především rané odrůdy, kvetoucí v srpnu a v září. Ze středních pak ty, které vykvétají v říjnu, nejpozději na začátku listopadu. Pozdní chryzantémy kvetoucí v listopadu a prosinci najdou uplatnění pouze při možnosti dopěstování ve skleníku.

Hlavní skupinu tvoří odrůdy Chryzanthemum indicum, které byly pěstovány v čínských zahradách již před 2000 lety. V Japonsku se staly národní květinou pro všechny příležitosti. V Evropě nalezly významnější uplatnění koncem 19. století. Jejich prošlechtěné odrůdy rozdělujeme podle velikosti květu na velkokvěté, středokvěté dekorativní a drobnokvěté. Mezi velkokvěté jsou zařazeny ty, které při pěstování na jeden až dva výhony, při vylámání vedlejších výhonů a ponechání jednoho poupěte vytvářejí květy v průměru 16 až 20 cm. Z velkokvětých jsou pro pěstování v zahradě jisté především paprskovité odrůdy. Jejich hlavním reprezentantem je něžně liliová Rayonnante a od ní vzniklé sporty bílý, žlutý a lososově růžový — Perle von Werder. Pro pěstování ve volné půdě stačí řízkovat ke konci dubna. Vyštípané na jeden výhon vytvářejí květy 16 až 22 cm, výjimečně i 25 cm. Doba květenství se pohybuje od konce září do října. Nejranější je bronzový sport. Všechny Rayonnante mohou být pěstovány jako drobnokvěté. V tom případě ale vykvétají až na konci října. Hodnota paprskovitých chryzantém spočívá ve velké dekorativnosti, poměrně jistém vykvétání, trvanlivosti na řez a dobrém přezimování na záhonech.

V domácích i zahraničních cenících a literatuře se liší názory na zařazení jednotlivých odrůd mezi středokvěté nebo velkokvěté. Dále uváděné je příhodnější považovat za středokvěté. Nejranější z nich je bílý Medaillon. Dobrou odrůdou je kávově hnědá Arnhem, velmi odolná i při méně příznivé povětrnosti. Ke konci září úspěšně vykvétá tmavě růžovými květy Asia Lee. Velmi raná je také druh Milá s tmavě lilliovými květy. Drobnější, ale nejranější ze všech středokvětých je Delictjul žlutý a zlatý. Při pěstování na dva výhony poskytne první květ již koncem srpna. K pozdějším, ale velmi efektním patří atlasově růžová Brenda Talbot, kobaltově žlutý Medaillon a Dr Delhoume s polokulovitými purpurově červenými květy a žlutým zabarvením spodní části petálu.

Mezi drobnokvěté zařazujeme ty chryzantémy, které necháváme zpravidla růst přirozeně, protože jejich hodnota spočívá ve velkém množství květů. Velmi příhodná a nejranější je bílá Ostasa, hodící se i pro pěstování v květináčích.

Osvědčená žlutá Sonne vykvétá koncem září. Poněkud později vytváří květy šarlatově červená Sparkler. Z drobnokvětých jsou zvlášť vhodné pro zahrádkáře odrůdy, které při pěstování na jeden až tři výhony vytvoří květy o průměru 10 až 12 cm. Nejranější z nich je lososově růžová Breitner s bronzovým, žlutým a bílým sportem. Poněkud pozdější je bronzová Lübeck a krásně červená Huricane.

 

Chryzatémy Koreanky

Nejen pro začátečníky, ale i pro pokročilé a náročné jsou velmi vhodné chryzantémy uváděné pod označením Chrysanthemum koreanum hort. Do této skupiny jsou zahrnuty hybridy, vzniklé zkřížením Chrysanthemum sibiricum s odrůdami Chrysanthemumu indicum. Koreanky vykvétají v srpnu až říjnu. Převažují mezi nimi odrůdy s jednoduchým květenstvím, ale jsou propěstovány i poloplné a plné.Nachází hlavní uplatnění k osazeni rabat. Pokles teploty na —2 až —4 °C sice naruší jejich trvanlivost na řez, ale neohrozí jejich vzhled a dekorativnost. Lze je snadno množit dělením starých trsů, oddělky i řízkováním. Rostliny pěstované z.řízků a oddělků vyžadují vzdálenost 40 až 50 cm. Dělené ze starých trsů vysazujeme na vzdálenost větší, tj. 60 až 80 cm, protože jsou mohutnější. V tom případě je také nutné snížit počet výhonů na 4 až 6. Přesazujeme a dělíme je zásadně od konce března do května. Na podzim přesazené rostliny zpravidla vymrzají.

Máme-li dostatečné množství rostlin a chceme-li jich využít k ozdobě záhonů po letničkách, můžeme je přesadit v  kteroukoli dobu nakvetlé i zcela rozkvetlé. V takovém případě se osvědčuje hlubší zasazení a je nezbytná pravidelná vydatná zálivka. Koreanky nejsou příliš náročné na půdu; stačí jim přiměřeně dobrá zahradní zem. Pro začátečníka je nejvhodnější přihnojování kombinovanými hnojivý. Mají rády slunečné stanoviště, ale pro zdárný vývoj postačí i 5 až 6 hodin slunečních paprsků. Velmi vděčné je vysazování do společných skupin, protože při vhodném sla¬dění barev dosáhneme efektu, jemuž se těžko vyrovnají rabata osázená jinými perenami. U mohutnějších odrůd je nutné pamatovat na uvázání k tyčkám.

Barevná stupnice koreanek má nepřebernou bohatost. Pro začátek si všimněme nejjistějších a nejosvědčenějších odrůd. První rozkvétá koncem srpna něžně bílá Mona Lisa. Nejrozšířenější z nich, cihlově červená Apollo, je velmi vhodná na řez. Bleděrůžová Aphrodite a něžná Hebe jsou nejlepší z růžových. Velmi odolná a bohatě kvetoucí žlutými květy Lednice by neměla scházet v žádné zahradě. Jí je podobná, ale je pozdnější, žlutá Dakota. Z plnokvětých rozkvétá v září červená Beacon, oranžově žlutá King Midas a oranžově bronzová Vreneli. V říjnu je výběr barev ještě větší. Světlé zastupuje bílá Orion a narůžovělá Ulnnocence. Velkou budoucnost slibuje lososově růžová novinka C-42. Plné jsou v tomto období zastoupeny karmínově červenou Purpur a zlatou Horace Martin. Poněkud poi. lnější je jednoduchá Růženka a hnědooranžová Orange Wonder. Za perly korean lze považovat tmavočervený Rudý samet, něžnou, takřka fialovou Pohádku a důstojně dominující tmavočervenou poloplnou Krasavici, která se spolu s jednoduchou růžovou Catrionou hodí k pěstování na jeden výhon.

Je mnoho dalších dostupných pro zahrádkáře. Velkou chybu činí všichni, kteří se dosud ochuzují o nedostižitelnou nádheru podzimních květů. Kdo jednou pozná krásu a vděčnost chryzantém, nikdy nedopustí, aby vymizely z jeho zahrady.

 

Autor příspěvku: admin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *