Dmuloret — Calceolaria — náležející do čeledě krtičnikovitých (Scrophulariaceae), přichází pro výzdobu oken a balkonových truhlíků v úvahu hlavně ve 2 druzích.
Dvouletá C. hybrida, s okázalými většími květy, s mocné vyvinutým spodním rtem, hodí se dobře do oken na stinné strany domu, ale sotva do korýtek, nebol! za silnějšího deště se rty snadno napiní vodou a překlápěji se; často se pak pod tíhou zlámou i lodyhy. Za okny na severní straně kvetou po několik týdnů, pokud se nedostaví příliš teplé a dlouhé dny, které velkokvětým chnuloretům nesvědčí. Žádají dostatek vláhy.
Rozmnožují se výsevem. Semeno se vysévá počátkem července až do poloviny srpna. Dříve seté dá časněji kvetoucí rostliny. Vysévá se do lehčích, písčitých prstí, oseté truhlíčky nebo misky se umístí v zastínovaném pařniku nebo skleníku. Pad tabulkou skla a papírem vzchází semeno obyčejně do 2 týdnů. Otírání tabulek nebo jejich obracení je nutné, aby se předešlo kapání s tabulek a hnití klíčících semen. Po vyklíčení semen se tabulka sejme, a když dělohy vyspěly, rozsazují se semenáčky na vzdálenost 3 X3 cm do truhlíčku nebo i přímo za záhon do pařnlku. V posledním případě se na povrch záhonu nanese lehčí písčitá zem. Aby se docílilo pokud možno největšího chladu, stínují se pařníky s dmulorety a větrají vydatně v noci. Když rostlinky zesílily a dotýkají se lístky, vyjmou se i se zemními balíčky a nasázejí do hrnku asi 7 cm širokých do písčité, polotěžké země. Příměsek kompostované rašeliny přispívá k lepšímu růstu. Před tužšími mrazíky se uklidí do studených skleníku, kde se jim nejlépe daří na poličkách nebo také na stolech blízko skelné střechy. V hrncích nemilují přes zimu mnoho vláhy, ale dobře jim svědčí mírně vlhké ovzduší, jaké bývá ve sklenících zapuštěných v zemi. V únoru—březnu, podle síly rostlin a doby výsevu, přesázejí se dmulorety do hrnku 11-12 cm širokých, do živné, polotěžké země. Svědčí jim drnovka, ve směsi s pařníkovou nebo listovou zemí a s příměskem rozdrobených hovězích trusu. Ve studeném skleníku na stolech záhy zakoření a rychle porostou ve statné rostliny. Tam, kdy by šlo o zvlášť veliké rostliny, mohou se ještě jednou přesadit, a to třeba na počátku vykvétání prvních květů. Obyčejně se však zůstane při hrncích 11— 12 cm širokých. Stín a dostatečné větrání, neveliké výkyvy tepelné mezi dnem a nocí, náležitá vláha, případné přihnojování vykvašenou močůvkou z hovězích trusu nebo holubincti, pomohou nám k vypěstování prvotřídních rostlin. Přesychání a průvan jim silně škodí a bývá příčinou výskytu mšic, jimiž bývají dmulorety silně napadány.
Dvouleté dmulorety jsou nejhezčí v nižších plemenech a pestrokvětých odrůdách. Plemeno C. hybrida grandiflora tigrina je oblíbenější než C. h. g. picturata se smytými barvami květů. Nízké odrůdy nesou obyčejně další přídomek »nana«.
Do truhlíků na severní strany domů je vhodný keřovitý dmuloret se svraskalými listy, známý v zahradnictvích pod názvem Calceolaria rugosa, správněji C. frutícohybrida. Dnešní sorty jsou výsledkem křížení četných druhů domácích v Chile a Peru. Nejlépe se uplatňují sorty s květy čistě žlutými nebo také původní druh C. clibrani, s květy o něco většími. Menší, avšak četné květy u některých sort a označeného druhu vykvétají téměř po celé léto. Jiné kvetou jen na jaře, v květnu—červnu.
Jednotlivé sorty nebo nejhezčí semenáče se rozmnožují řízky, jelikož se z výsevů nedosáhne stejného potomstva. Po odkvětu se rostliny jen mírně zkrátí, a byly-li vysázeny ve volné půdě, nasázejí se do přiměřených hrnku, do lehčí, hrudkovité listovky ve směsi s trochou těžší země, nejlépe drnovky, a umístí v hlubším, studeném pařníku, kde pod hustším stínem snadno zakoření. Na zimu se umístí ve studeném skleníku a v listopadu se rozmnoží řízky na množárenském záhonu studeného skleníku. Ty záhy zakoření a nasázejí se rovněž do lehčí, písčité země, do hrnků o průměru asi 7 cm. Zůstanou v chladném skleníku. V únoru se přesázejí do hrnku větších, zaštípnou, kdyby se nerozvětvovaly, a pěstují dále jako dmulorety dvouleté. Některé sorty, jako na př. »Hvězda severu«, nesnášejí dobře teplejší polohy a hodí se do chladnějších poloh, kde pak bohatě kvetou drobnými kvítky. Sorty kvetoucí přes celé léto inklinují k dlouhodennosti a mohou býti šlechitelům východiskem k vypěstování dlouhodenních sort, které by kvetly bohatě po celé léto.
Keřovité dmulorety žlutých barev se velmi dobře hodí do korýtek na severní stranu domů. V suchých ulicích se jim příliš dobře dařit nebude ani na severní straně, kde se svou žlutí velmi dobře uplatňují na tmavších omítkách, případně na stěnách z neomítnutých červených cihel. Vysazují-li se do korýtek přímo, pak se mají napinit starou listovkou ve směsi s těžší, hrudkovitou zemí, třeba z krtin. Přimíšený rozdrobený hovězí trus přispěje k bohatšímu květenství.
