Skalničky a trvalky na zahradě

Začátečník, který si chce postavit alpinum a pěstovat skalničky, bývá často zklamán. Někdy i po několikaletém snažení opouští tento krásný zahradní prvek a prohlašuje pak, že pěstování skalniček je příliš náročné a specializované, že vyžaduje abnormálně velkou údržbu a že skalničky a trvalky jsou choulostivé, že málo kvetou atd.

Zkrátka, alpínum se mu dokonale znechutí a on se vrací k trávníku, letničkám nebo nechá zahrádku před domem vydláždit zámkovou dlažbou.  Z okrasné části zahrady zbývá mu ještě tak nějaké to rabátko osázené bez koncepce a snad i žalostný zbytek skalky s nepřirozeně postavenými kameny a s několika nejtvrdšími skalničkami, které zápasí z posledních sil o živobytí v nerovném boji s rozbujelým pýrem a jiným plevelem. Nezbývá pak než skalku zlikvidovat úplně.

Pěstovat skalničky a trvalky není obtížné

A přece nemuselo dojít k tomuto omylu a zklamání. Máme dnes již k dispozici v našich zahradnictvích mnoho  skalniček  i trvalek, které uspokojí naprostého začátečníka a při trošce péče — ne větší jakou věnujeme jiným trvalkám — dobře rostou a bohatě kvetou. Přitom se z nich dají udělat pěkné scenérie s harmonií a kontrasty barev a tvarů ve vkusném skalním rámci.

V níže uvedeném výčtu trvalek a skalniček naleznete ty úplně základní, a k nim  i stručnou charakteristiku, v jaké poloze se jim nejlíp daří, popřípadě jakou půdu mají nejraději apod. Všechny však dobře rostou v obyčejné zahradní půdě (drnovce), pokud nebyla hnojena přirozenými nebo průmyslovými hnojivý Je samozřejmým požadavkem, že půda i pro náročné alpínky má být kyprá, propustná, prostá plevelů a že skalku v době sucha dostatečně zavlažíme. Uváděné rostliny nepotřebují na zimu téměř žádnou nebo jen lehkou přikrývku chvojí, není-li sníh v lednu nebo v únoru. Tak zvané hájové rostliny jsou vděčné za trochu suchého listí.

Skalničky seskupujeme v seznamu podle jejich vzrůstového charakteru. Ten nejčastěji u začátečníků rozhoduje.

Plazivé trvalky a skalničky

Z plazivých a nízkých, bujně se rozrůstajících a někdy pokrývajících značné plochy lze uvést např. rožec (Cerastium bibersteinii, C. tomentosum, C. candidissimum). Je ozdobný šeděstříbřitým listem, který pěkně kontrastuje např. s tmavými jehli činami, s modře kvetoucími zvonky apod. Pozor však, aby neudusil vzácnější rostliny. Květy rožců jsou bílé.

Další plazivou rostlinou je plamenka (Phlox subulata s řadou odrůd a variet). Kvete na jaře většinou v růžových odstínech, ale také bíle. Hodí se i na obruby.Rozrazil (Verónica repens, V. rupestris aj.) kvete hlavně v létě, obyčejně modře. Hodí se i na obruby, na podzim některé druhy opakují květenství. Tařice (Alyssum montanum) je na jaře žluté kvetoucí skalnička se šedivými listy. Na pozim někdy znovu vykvétá. I na obruby pro větší zahrady. Všechny předchozí potřebují slunko.

Trvalky a skalničky do stínu

Naopak pro stín nebo polostín se nejlépe hodí barvínek (Vinca minor), bujně se rozrůstající známý „Imrgrýn“. Výborně nahradí trávník ve stínu, snese však i slunko. Kvete světle modře a je úplným nezmarem mezi trvalkami. Ve stínu se také dobře daří našim domácím, ale hezkým zástupcům hájové květeny. Tyto trvalky také nikoho nezklamou a patří právem do skalky nebo do jejího sousedství, zvláště ty nižší. Uvádíme z nich například: jaterník — podléška (Hepaico nobilis) s modrými květy (hezké jsou i růžové, bílé a plnokvěté), plicník (Pulmonaria officinalis)) a jeho efektní varieta s nápadně stříbřitými skvrnitými listy, kopytník (Asarum europaeum), který tvoří pěkné lesklolisté koberce i v úplném stínu (jeho květy však nejsou dekorační), dymnivka (Corydalis cava), něžná jarní rostlinka s kalně růžovými nebo bělavými květy, konvalinka (Convallaria majalis), známá jarní květinka (rozrůstá se), je ozdobná i plody (červené bobule), sasanka hajní (Anemone nemorosa), půvabná jarní květinka, která se na vhodných místech i rozrůstá. Její příbuzná, sasanka lesní (Anemone silvestris) je již vyšší, má velké bělostné květy (je i plnokvětá), víc se rozrůstá a má ráda spíš slunnější polostín a trochu vápna v půdě (starou omítku).

Z dalších plazivých a rozrůstajících se skalniček lze uvést tyto (některé se hodí i na obruby):

  • Zběhovec (Ajuga metallica crispa — s tmavozelenými zkadeřenými listy, A. reptans atropurpurea, A. multicilor — má list červeno-hnědý a žlutě skvrnitý), jehož všechny druhy potřebují k vybarvení slunce, ale mají rády vlhčí polohu. Většinou kvetou modře.

  • Čistec (Stachys lonata), poněkud vyšší s šedě plstnatými robustními listy. Květy jsou světle fialové na vysokých stvolech, nepříliš dekorační (lépe je odstřihnout). Žádá slunko.

  • Huseník (Arábiis alpina aj.) s bílými, ale i růžovými květy a někdy našedlými listy. Efektní je odrůda se světle žlutě vroubeným listem. Slunko.

  • Dryádka (Dryas octopetala), pravá horská alpínka s krásnými kožovitými vroubkovanými listy a bílými zvonkovitými květy. Chce propustnou půdu s vápnem, slunko (ne úpal). Rozrůstá se a je opravdu krásná a otužilá.

  • Tařička (Aubristía deltoidea ) se hodí na slunko do propustných půd (kamenná zídky, obruby). Nejlíp roste u kamene, na záhoně brzo zaniká. Kvete v modravých tónech, fialově růžově i bíle. Na podzim remontuje (po ostříhání a příp. přisypání písčité prsti).

  • Vrbina (Lysimachia nummularia). k zemi přitisklé rozsáhlé porosty na vlhčích nebo stinných místech. Ještě hezčí je odrůda se žlutými listy. Obojí mají žluté květy.

  • Mochna (Potenlilla alba. P. aurea aj.), nižší druhy s květy žlutými nebo bílými. Daří se jim většinou na výslunných až vyprahlých místech, ve skalních štěrbinách a podobně v chudé půdě.

  • Mateřídouška (Thymus serpyllum a odrůdy, pěkná např. T. serpyllum lanuginosus aj.). většinou zcela nízké plazivé polštářky s drobnými růžovými a bílými vonnými kvítky a často i listy. Vhodný kryt drobných eihulkovitvch rostlin, po nichž by zůstaly po zatažení prázdná místa. Slunko i chudá půda.

  • Rozchodník (Sedum album. S. dasyvhyllum. S. lydium, S. middendorfiavum, S. selskyanum, S. spurium p. jeho variety, pěkný je i náš domácí Sedum acre atd.). Velmi mnoho většinou nízkých rozrůstajících nebo poduškovitých druhů. Milují chudou a suchou půdu na výsluní. Kvetou žlutě. bíle. růžově, červené na jaře a v létě. Některé vyšší druhy působí i solitérně nebo jimi lze zdůraznit určité partie apod. (Sedum spectabile).
  • Netřesk (Semperviwum arachnoidenm, S. alroviolaceum, S. tectorum. S. triste atd.). Bohatý rod s četnými druhy. Roste ve skalních prrvách a snáší i trvalý úpal, na kterém jiné skalkničky a trvalky hynou. Hodí se i pro výsadby do truhlíků a nádob

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ