Lomikameny – balkonové květiny pro zapomnětlivé zahradníky

Pokud hledáte balkonovou květinu, která vydrží skoro všechno, měli byste si vzpomenout na rod Saxifraga – Lomikameny. Pokud odjedete na dovolenou a zapomenete požádat souseda o zalítí truhlíků – ždáný problém. Snesou i dlouhé sucho a vedro. Zapomenete na zazimování  ? Nevadí, tyhle rostlinky přežijí skoro všechno. A navíc ještě některé druhy krásně a zajímavěš kvetou

Druhy lomikamenů

Na 300 druhů původních (a značný počet zahradních hybridů a typů) se rozprostírá v mírném a chladném pásmu. Pro svou druhovou mnohotvárnost byl rod rozdělen na více skupin, z nichž pro alpínkáře vyjímáme nejcennější tyto

Kabschia — zástupci této skupiny jsou charakterizováni nízkým, k zemi.přisedlým růstem, zarůstají do štěrbin a úžlabin skal, mají značný požadavek na minerální látky, zvláStě vápník (některé jsou ale i vápenostřezné, jiné jsou povahy neutrální). Nejlépe rostou a kvetou v chudé, propustné, relativně vlhké zemině s drenáží. Proto je nepěstujeme v živných zahradních zeminách. Vysoko v horách Evropy a M. Asie, kde rostou, jsou až 2/3 roku pod bohatým sněhovým příkrovem.

  • Saxifraga Burseriana — lomikámen Burserův, vých. Alpy
  • Sax. caesia — lominkámen sivý Alpy, Karpaty (Tatry)polšt. květy bílé, na tenkých lodyžkách, výška 4—10 cm, kvete V. až VII., vápnomilný
  • Sax. apiculata — lomikámen hrotnatý (umělý bastard mezi Sax. marginata var. RochelianaXSax sancta) sytě zelené polštářky, květy žluté, výška 8—15 cm, kvete II.—IV.
  • Sax. arcovalleyi — lomikámen arkovalejský, vděčně kvetoucí hybrid: (Sax. lilacina X Sax. marginata var. carophylla), květy růžové, velké, výška 6—8 cm, kvete III.—IV.
  • Sax. Irwingiana — lomikámen Irwingův (hybrid mezi Sax. burseriana X  lacina), šedozel. polšt., kvete růžově, výška 3—6 cm, kvete IV.

Množení lomikámenů

výsevem, křížence dělením a řízkováním. Množení řízky — není snadné, neboť materiál je příliš krátký, a proto na mateční rostlinu po odkvětu dáme navlhčený květináč, pod nímž rostlinu necháme za minimálního osvětlení, pronikajícího odpadovou dírkou ve dnu květináče. Ve tmě se růžičky povytáhnou během 8—12 dnů za světlem natolik, že je možné je pinzetou přidržet a půlkou žiletky odříznout. Řízky sázíme do čisté hlubší misky, s dobrou drenáží do směsi provlhlé rašeliny s křemičitým pískem a přídavkem obyčejné zahradní přesáté zeminy. Osazenou nádobu vydatně, ale opatrně zalejeme, zakryjeme fólií a uložíme v chladném prostoru, např. studeném pařeništi, v polostínu bez spodního tepla. Řízky podle potřeby pouze jemně rosíme. Koncem podzimu fólii odstraníme a necháme pouze tabulku skla. Z povrchu půdy v misce čas od času seškrábneme tvořící se mech a úbytek zeminy doplníme směsí rašeliny s pískem. Koncem příštího roku na podzim je možné zakořeněné řízky sázet jednotlivě do nejmenších řízkovacích hrníčků. Je to práce velmi piplavá, ale vděčnější nežli semena, která od kříženců těžko získáme.

Pěstování lomikamenů

Stanoviště kabschii: hodně světla ne sluneční úpal: k severozápadní straně

Zemina: Směs písku, drnovky a listovky s přídavkem rašeliníku, 2:1:1, s drenáží s přísadou vápna, nebo stejný díl listovky a rašeliny nebo mórovky (slatinky) s drenáží a jílovitorašelinovým substrátem, podle druhu.

Jak a kdy zalévat? Vyhovuje trvale mírné vlhko v kořenech celé léto (dobrá drenáž před sázením). Na podzim je nutné zálivku značně omezit, aby rostliny předčasně nerašily.

Ochrana proti povětrnostním vlivům: Stálezelené jehlice lístků svědčí o tom, že si kabschie i v nížinách uchovávají schopnost asimilační činnosti i pod sněhem, který jim v nížinách chybí. Proto na zimu přikrýváme chvojím. Čerstvý sníh z cest a trávníků sypat na kabschie. Zjara chvojí jen po částech odklízet.

Díky své odolnosti mohou být lomikameny inspirací pro podzimní nebo zimní truhlíky, a na jaře nás pak mohou překvapit kompaktním vzhledem a zajímavými květy – a hlavně prakticky bez práce

Cím přispět ke zdravému růstu ? Dopřát jim klid, tj. nechat je na stanovišti léta, plevel vypichovat delším nožem, odkvetlé lodyžky včas odřezávat, přihnojovat, doplňovat čerstvou zeminou mezi poduškami. Krásně urostlé koberce a bochánky kabschii — jsou i tak samy o sobě bez květů kouzelným jevem, tím spíše časně zjara, když kvetou, zvláště, když jsme už dávno předtím promyšleně v jejich blízkosti nasázeli jarní prvosenky, např. prvosenku růžovou (Primula rosea),  (Pr. farinosa),

Autor příspěvku: admin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *