Jak založit skalku

Jako celá příroda, tak i zahrádka a skalka se časem mění. Původně slunná stránka, záhonky nebo alpinum jsou stále více uzavřenější, v zajetí rozrůstá jících se stromů í keřů a sluneční paprsky se jen ztěží prodírají k růžím, trvalkám nebo skalničkám. Náhle si uvědomíme, že skalka, na kterou jsme trochu zapomněli, není jíž tím nejpoutavějším kouskem zahrádky. Zjišťujeme, že mnohé dravější rostliny přerostly, utiskují, nebo dokonce již zahubily druhy jemnější, méně vzrůstné a žese rozmnožilo mnoho velmi nepří jemných kořenových plevelů. A tu nezbude, než abychom se odhodlali

k celkové přestavbě skalky. Než se pustíme do práce, musíme mít alespoň trochu představu, jak má taková skalka vypadat, zvláště budeme-li měnit její tvar a přemisťovat kameny, což je obzvláště nutné tam, kde je skalka zaplevelena. Potom uvážíme, kam které rostliny budeme vysazovat, přičemž musíme dbát všech nároků jednotlivých druhů. Proto bude velmi mnoho zále žet na poloze, kterou ale můžeme vytvořit uměle a také na správné půdě. tedy na prostředí, ve kterém skalničky porostou. U malé skalky není problémem přestavět ji najednou, přičemž se vyjmou všechny rostliny ze země, očistí se a založí na jiné místo. U větších skalek však je musíme většinou zajistit před poškozením a ponechat na místě choulostivější keře, nebo velké jehličiny. Před stavbou nové skalky musíme pečlivě přerýt nebo překopat zem, popřípadě ji prohodit na prohazovačce, abychom ji zbavili kořenových plevelů. Potom ji obohatíme novou, čistou zemí s příměsí písku a podle potřeby i rašeliny, nebo jiného humusu Pak dáme zemi určitý tvar a po několikadenním slehountí umístíme kameny. O správném umístění kamenů toho již bylo mnoho napsáno a tak často nacházíme ve svém sousedství velmi pěkné skalky, jež nám mohou být vzorem. Počítáme-li pěstováním i některých vzácnějších nebo dokonce vysokohorských rostlin, musíme již předem přionavit patřičný terén s odklonem od slunce a v nepropustné půdě zajistíme některým skalničkám odtok přebytečné vody dobrou drenáží z kamínků, nebo hrubšího písku. Přitom však musíme mít na paměti, že tyto vysokohorské rostliny nesnášejí stín.

Bude dobře, když si každý pěstitel skalniček opatří určité druhy zemí, které si vyzkouší ve svých podmínkách a které bude mít vždy k dispozici. Základní zemí pro každou skalku, a to i pro velmi náročné skalničky, je vždy drnovka. Proto pečlivě kompostujeme všechny drny i s kořeny, častěji je převrstvujeme a po zetlení získáme výbornou zem, vhodnou pro mnoho druhů rostlin, neboť obsahuje i trochu přirozeného tzv. trvalého humusu. Další humózní zemí je listovka, z nichž nejlepší je buková, nebo habrová. A nezapomeneme ani na rašelinu, zvláště mechovou, jež kompostována a převrstvována ztrácí i svou obávanou kyselost. Také pařeništní zem obsahuje humus, avšak dá se upotřebit jen pro některé rostliny a to ještě tehdy, je-li dobře vyzrálá a kyprá. Pro kapradiny lze použít i humusu z jehličnatého lesa. Vřesovka je zem získaná převážně z chudých, písčitých vřesovišť a vyžaduje ji jen několik málo druhů rostlin. Můžeme ji též dobře nahradit rašelinou, promíšenou pískem. Také vazké, těžké jílovitě země můžeme přidat těm rostlinám, kde je zapotřebí udržet vláhu půdy, např, některým hořcům. Písek pak přidáváme ke všem zemím. Někdy používáme také kamenné drtě, podle potřeby buď vápencové, nebo žulové u rostlin vápnostřezných. Dáváme ji na povrch ke krčkům jemnějších skalniček, neboť je chrání jak před úpalem, tak i před holomrazy. Jiným rostlinám opět svědčí drť z dobře pálených cihel,která drží v humózní zemi vláhu a činí tuto zem vzdušnou.Pro běžné skalničky, to znamená pro většinu horských rostlin, stačí normální půda, jaká bývá na našich zahrádkách, která však nebyla v poslední době hnojena nebo silně vápněna. 

Z bohatého výběru vhodných rostlin, který dnes nabízí vybereme pro naše podmínky ty nejvhodnější. Vysazujeme vždy 2 — 3 i více rostlin od jednoho druhu, podle velikosti políčka, mezi kameny a podle vzrůstnosti druhu. Nesázíme však nikdy hustě, musíme počítat s tím, že nám rostliny časem narostou a při výsadbě dbáme i toho, aby barvy a doba květenství jednotlivých druhů byla v souladu, neboť jen tak docílíme nápadných barevných efektů.

Zásadou je, že při přestavbě skalky využijeme všech zkušeností, které jsme získali s dosavadním pěstováním rostlin i s estetickým pojetím výstavby skalky

Autor příspěvku: admin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *