Mečíky (gladioly) dominují svou dekorativnosti a krásou mezi okrasnými rostlinami plného léta. Jejich barevná stupnice předčí mnoho květin Značná obliba mečíků spočívá v jejich trvanlivosti a odolnosti řezaných květů. V současné době je na trhu dostatečné množství hlíz z domácí i zahraniční produkce. Mnoho zahrádkářů si stěžuje, že gladioly postupně ztratily barvu, špatně rašily, přes zimu zahnívaly, popřípadě se změnily v mumifikovanou hmotu. Příčina je zpravidla v tom. že mnozí považují gladiol za nenáročnou rostlinu, kterou stačí zasadit kamkoliv, čekat až vyroste a na zimu ji prostě někam uložit. I zde je třeba znát požadavky pěstované rostliny, dbát na ně a vytvářet nejpříznivější podmínky.
Základy pěstování glagiol
Základem úspěšného pěstování jsou: půda, správná výsadba, ošetřování během vegetace, přiměřené přihnojování, zálivka, správná sklizeň a zimní uložení. Gladioly vyžadují dobrou propustnou hlinitopísčitou půdu. Těžké a ulehavé jílovité půdy zlehčíme pískem. Nevysazujeme na pozemky mokré a do půd čerstvě hnojených. Přebytek dusíku má škodlivý vliv na vegetaci gladiolů, způsobuje přerůstání listů, jejich padání na zem, snižuje jakost vybarvení i hlíz. Mečíky mají být sázeny na stejný pozemek až za tři roky. Není správné vysazovat hlízy dříve než za čtyři roky na pozemek, kde byly pěstovány tulipány, narcisy, hlíznaté a jiné cibulovité rostliny.Půdu hluboko zryjeme na podzim a pohnojíme dobrým starým kompostem v dávce 3 až 4 kg a přidáváme Thomasovu moučku, 6 až 8 dkg na 1 m2.
Správná doba výsadby je důležitá pro dobrý zdravotní stav a úspěšnou vegetaci. Předčasná jarní zahrádkářská horečka obvykle vede zahrádkáře k výsadbě do syrové, studené a příliš vlhké půdy, ve které hlízy špatně koření a zahnívají. Správný termín výsadby není možno stanovit kalendářně. Vhodná doba je v tom období, kdy půda částečně prodchla a je prohřátá jarním sluncem. V našich klimatických podmínkách je to zpravidla po 15. dubnu. Gladioly v té době sázené začínají kvést od druhé poloviny července. Při výsadbě v první třetině května zpravidla kvetou během srpna. Je možná i výsadba na začátku června. Posune však období květu na konec srpna až začátek září a má vliv na snížení jakosti sklizených hlíz. Za nejpříhodnější období lze považovat začátek května. Tento termín vytváří podmínky pro sklizeň hlíz v nejpříhodnější době, to je ke konci září. V lehkých a vysýchavých půdách sázíme hlízy hlouběji.
Při výsadbě na pozemky vlhčí a méně propustné volíme menší hloubku. Přiměřená hloubka je 8—10—12 cm podle velikosti hlízy. Mělké sázení není škodlivé budoucím hlízám, zpravidla zvyšuje množství korálků — brutu. Jeho menší výhoda se projevuje v málo pevném usazení rostlin v půdě a možném pozdějším vyvrácení. Ani hlubší výsadba kolem 15 cm neovlivní nepříznivě zdárný vývoj rostliny, května a nové hlízy.
¨
Hnojení gladiol
Důležitou podmínkou je odstraňování plevele a okopávání. Proto nešetříme místem. Vzdálenost hlíz v řádkách je nejméně 18 až 20 cm a řádky od sebe 20 až 25 cm. V celém vegetačním období má velký vliv na jakost rostlin přiměřené přihnojování a správná zálivka. Pro přihnojování platí zásada — raději častěji a méně, než přehnojit. V době jarního uhrabávání pozemku použijeme citramfosky v dávce 4 až 5 dkg na 1 m2. V poslední době se projevuje příhodnější přihnojovat Cereritem. Způsob a množství je obdobné. Během vegetace přicházejí v úvahu dvě přihnojení, a to na začátku a v druhé polovině července.
Zálivkovou formou používáme Cererit nebo Sfinx v dávce jedné polévkové lžíce na 10 litrů roztoku k zálivce dvou až tří metrů čtverečních. Při tvorbě květných stvolů, případně těsně po odkvětu prospěje jednorázové přihnojení roztokem draselné soli, které opět nesmí přesáhnout koncentraci jedné polévkové lžíce na 10 litrů vody. V současné době je možné a vhodné použít 2krát až 4krát opakovanou zálivku roztokem stopových prvků Mikrols v poměru 1 :1500.
Vlastní kapitolou pěstování mečíků je správná zálivka. Dobré zásobení půdy vodou je nezbytné v plné vegetaci při suchém počasí a v období tvorby květných stvolů a květů. Zálivka má být asi za tři týdny po odkvětu postupně omezována a 14 dní před sklizní zcela vyloučena.
Správná a včasná sklizeň hlíz rozhoduje do velké míry o zdravotním stavu i jakosti rostlin v budoucím roce. Dříve platila zásada nechat rostliny na pozemku až do doby, kdy začaly žloutnout listy a sklízet těsně před podzimními mrazíky. Tento způsob mívá zpravidla katastrofální následek na zdravotní stav sklizených hlíz. Správný termín sklizně je v období, kdy hlíza přiměřeně narostla, kořeny přestaly plnit svoji funkci a postupně odumírají. To je asi za 5 týdnů po odkvětu. Včasná sklizeň zabrání proniknutí chorob, které žily v nadzemní části rostliny na hlízu. Ke sklizni volíme suchý, pokud možno slunný podzimní den v období, kdy nebylo velké množství srážek. Rýčem uvolněné a jednotlivě vyjmuté rostliny zběžně očistíme a ukládáme na hromádku tak, aby hlízy nepřicházely do styku s nadzemní částí. Dovolí-li čas a okolnosti, je prospěšné nechat hlízy několik hodin oschnout na pozemku. Po zaschnutí odstraníme nenásilně další část půdy. zahradnickými nůžkami nebo ostrým nožem odřízneme nadzemní část těsně nad hlízou.
Jak zazimovat gladioly
Hlízy ukládáme nejvhodněji na lískách od ovoce nebo ve vzdušných bedničkách a krabicích a dosoušíme. V podmínkách zahrádkáře je nejvhodnější sušení v teplotě kolem 20 °C. Při této teplotě probíhá první fáze sušení asi 20 dní a druhá 10 dní. Při vyšších teplotách se doba sušení zkracuje na 2 až 3 týdny. Po 20 dnech lze snadno odkroutit kořenovou část se zbytky staré hlízy a uloupnout první obalovou suknici. Takto ošetřené hlízy je třeba dosušit ještě dalších 10 dní.
Po oloupnutí první obalové suknice předběžně zjistíme zdravotní stav hlízy. Je-li napadena na spodní části, je vhodné sloupnout ještě i druhou. Všechna napadená místa postupně odstraňujeme vyříznutím ostrým nožem. Je nutné nepřehlédnout ani drobná ložiska infekce, skrytá obalovými suknicemi. neboť se stávají zdrojem nákazy pro budoucí hlízu. Rány není nutné ničím zasypávat. K druhému dosoušení vyříznutých hlíz stačí 10 dnů. V teplém prostředí rány zaschnou a vytvoří se na nich potah. Tento zásah nemá škodlivé následky.
