Chryzantéma na balkoně nebo terase

Chryzantéma – zvaná také listopadka – byla poměrně dlouho opomíjena. Doba, kdy byla považována jen za hřbitovní kvítí, již přežívá. Trvanlivost, rozmanitost tvarů, barev přispěly, že si chryzantéma razí cestu na balkony a terasy. Nutno si uvědomit, že chryzantéma má velké množství odrůd. Některé jsou vysloveně skleníkové. Jiné možno pěstovat i na zahrádce a dosáhnout pěkných výsledků i v nádobách na Vašem balkoně nebo terasy.

V základě podle praktického upotřebení je možno chryzantémy dělit na velkokvěté, dekorativní, drobnokvěté k řezu, drobnokvěté pro květináče, sasankokvěté a kaskádovité. Drobnokvěté je Ještě možno dělit na jednoduché (dříve koreánky) a s plným květním úborem.Pro začátek je možno doporučit k pěstění jen drobnokvěté, pro vyspělejší zahrádkáře i nejranější velkokvěté.

Pěstování chryzatém

Chryzantéma roste v každé hlinitopísčité až hlinité půdě. Půdní reakce skoro neutrální (pH 6—7,2). Je náročná na živiny a během vegetace na dostatek vláhy. Dobře nesnáší stanoviště s vysokou spodní vodou, proto ani truhlíky na balkoně nepřelíváme. Tady špatně přezimuje.

Rozmnožování chryzantém

Nejčastěji získáme mladé rostliny řízkováním. Jen v ojedinělých případech dělením starších trsů. Pokud nedáme přednost nákupu mladých rostlin, můžeme si je sami namnožit. Předpokladem je, že jsme si již na podzim vybrali nejlepší zdravé rostliny. Řízek musí být mladý, nejlépe vyrostlý z kořenového balu. Můžeme množit do parníku, stačí i truhlíček nebo větší květináč. Samozřejmě pokud nemáme skleník a v něm kousek množárenského záhonu. Naplníme směsí rašeliny, proleželého kompostu a písku (lepší je perlit) v poměru 1:1:1. Vlastní řízek bývá 3 až 4 cm dlouhý s 3—4 vyvinutými listy.  Do množárny pícháme řízky mělce, ale pevně. Při běžné teplotě kolem 18 °C zakoření za 14 až 20 dnů (některé odrůdy i později). Než zakoření je nutno udržovat přiměřené vlhko rosením. Při intenzívním slunečním záření nesmíme zapomínat na přiměřené zastínění. Řízek v počátku snadno vadne. Jakmile začne kořenit počneme s postupným otužováním. Koncem května, ale i celý červen vysazujeme na stanoviště.

Velkokvěté raději do užších záhonů (je snadnější přístup při dalších pracech) na vzdálenost 20X20 cm. Drobnokvěté na vzdálenost 40 až 50 centimetrů, ale také i jednotlivě do trávníku jako solitéry. Sázíme mělce ale pevně. U velkovětých je dobře hned si připravit hůlky k vysazování. Při deštích bývá i silnější vítr, který rostliny povalí. Ty mají snahu růst kolmo vzhůru a stonek se tím směrem ihned točí. Tím vznikají nevzhledné rostliny s pokřiveným stonkem.

Po nasázení přijde samozřejmě zalití. Je výborné, kde to jde, pokrýt 2cm vrstvou rašeliny. Zamezuje se vypařování a půda kolem rostlin zůstává stále neulehlá, vzdušná. Další ošetření spočívá u drobnokvětých v seříznutí vrcholu, abychom donutili rostlinu k rozkošatění. Musí to být v měkké části za 2.—4. párem listů. Velkověté můžeme pěstovat na jeden nebo více květů. Když chceme více květů je nutné i velkokvěté seříznout. Po obrašení ponecháme 2 až 4 výhony a ty pak vyštipujeme. Termín, kdy se to musí udělat bývá kolem 10. června. U ranějších odrůd i později. U velkokvětých další práce spočívá v tžv. vyštipování. Je to vlastně postupné vylamování všech výhonků vyrůstajících na stonku v úpaždí listů. Vylamujeme tak dlouho, až se na vrcholu objeví poupata. Pak vybereme to nejlepší, zpravidla vrcholové. Začínáme vždy od shora, abychom měli náhradu, kdyby se vyhlédnuté poupě poškodilo. Vylamování je nutno dělat velmi pečlivě a pravidelně. Každý zapomenutý, přerostlý výhon zbytečně odebírá živiny a zmenšuje velikost květenství.

Hnojení chryzantém

Protože chryzantémy jsou velmi náročné na živiny, musíme také přihnojovat. Začínáme ihned jakmile počínají růst. Z počátku jen dusíkatými hnojivý (ledek, močůvka, slepičinec apod.). To ukončujeme zpravidla koncem července. Pak použijeme hnojiv s plným obsahem základních živin (Cererit, NPK, Herbasyn apod.). Vždy raději ve vodním roztoku. Vhodnější je slabší roztok použitý častěji, třeba každý týden.

Abychom se dočkali plného vývinu musíme také ničit škůdce. Mšice, křísci, klopušky, třásněnky nejen že poškozují rostlinu sáním, ale přenášejí i virové choroby. Tady vydatně pomáhá mimo jiné Pirimor, který ve spreyi nabízí náš obchod. Také škvor značně škodí tím, že nabodává a vysává stonek těsně pod poupětem. Květenství je často jen poloviční a značně deformované. Škvory nejlépe sbíráme do květináčů zpola naplněných dřevitou vlnou, zmačkaným papírem apod. a zavěšených na hůlce dnem vzhůru. Škvor během dne hledá podobný úkryt a lehce jej pak sebereme. Ve vlhkém období, zvlášť u některých odrůd se objeví padlí (bílý moučnatý povlak listů). Mimo Wepsin a Fundazol dobře pomohou i sirné preparáty. Chceme-li uchránit květenství před prvními mrazy, po nichž bývá ještě dlouho pěkně, můžeme si připravit lehkou konstrukci. Na ni můžeme natáhnout průsvitnou fólii. Ta se nestní dotýkat rostlin. Jinak je poškození větší než u nekrytých.

Na zahrádce z velkého počtu odrůd bychom měli vysazovat jen ty nejranější. Je jich dostatek a je možno doporučit tyto druhy chryzantém :

  • bílé: Gazelle, Snow Mantle, Ermine
  • Žluté a zlaté: Alec Bedser’ Bornholm, Goldplate, Medaillon, Neií Zweiger, Yellow Westfield
  • Růžové: Asta Lee, Diplomat
  • Červené: Escort Eroica, Festival, Indián Chief.
  • Z paprskovitých celou skupinu Rayonnante v barvách lila, bílá, růžová, bronzová a žlutá.

Pro pěstitele, který teprve vniká do tajů pěstění chryzantém, je nejvhodnější skupina B r e i t n e r. Vedle původní růžové jsou ještě v barvě bílé, bronzové, lososové a dvou odstínů žlutých. Také žlutá a zlatá Deligthful je velmi vděčná. Všechny jsou původně drobnokvěté. Ponecháním 2—4 výhonů a vyštipováním dosáhneme velmi pěkné květenství. Když se nestihne včas vyštipování může se nechat rostlina jako drobnokvětá a je také velmi pěkná s bohatstvím větších květů.

Z drobnokvětých velmi rané Orchid Helene v barvě růžové, bronzové a purpurové. K nim bílou Sprite, Larry a White Bouquette; z barevných pak červenou Lipstick, růžovou Fairie a pomerančovou Imp. Všechny jsou nízké a hodí se i do květináčů na balkony.

Z drobnokvětých k řezu s plnými květy: bílá Adeline, červená Aurora, bronzová Lilian Hoek, purpurová Markétka, žluté Golden Orfe a Lucida, měděná Kupferkastanea.

Pro zahrádkáře je určena poslední skupina tj. kaskádovité. Zatímco v Japonsku i jinde jsou pýchou svých pěstitelů, u nás ještě zavedeny nebyly. Rostliny pěstované v květináčích se zaštipují, hlavní výhon se ohýbá směrem k severu do vodorovné polohy. Tím vznikají — když na podzim vykvetou — rostliny k výzdobě stěn, schodišť apod.

 

Autor příspěvku: admin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *