Výsevy balkonových letniček

Přímý výsev, důvěrně známý zahrádkářům pří pěstování zeleniny, je nejjednodušším a většinou nejlevnějším pěstitelským způsobem. Touto snadnou agrotechnikou můžeme získat nejen vitamíny, ale také barevnou krásu do oken, na balkony, terasy a do vázy. Mezi letničkami — květinami pro jedno vegetační období — je totiž celá řada druhů, které lze vysévat na záhon bez předchozího předpěstování. Jsou to bud druhy s rychlým startem do života a schopností vytvářet velké množství semen, nebo druhy, které pro svůj kůlový kořen přesazování nesnášejí.

Přímý výsev má pro zahrádkáře (zejména víkendové) dvě velké výhody: budoucí okrasu zahrady si totiž přinesou z obchodu v kapse nebo kabelce, i když mají velkorysé záměry. A dále: semenu stačí na jaře ke vzejití většinou přirozená půdní vlhkost, přičemž i v pozdější době — za plné vegetace — snášejí sucho a nepravidelný příděl srážek daleko lépe, než květiny, vypěstované ze sazenic. S výsevem můžeme začít co nejdříve, obvykle to bývá od poloviny dubna. Lichořeřišnici, fazol a povíjnici vysejeme až v polovině května, aby vzešly po „ledových mužích“. Ostrožku naproti tomu můžeme vysít už v listopadu. Její rostliny z podzimního výsevu bývají statnější, než z jarního.

Semínka musíme uložit do pečlivě připravené a jemně uhrabané země, kteoru naplnmíme dostatečně velké balkonové truhlíky. Sejeme je mělce, nejlépe do špetek, vzdálených od sebe podle velikosti rostlin, zem nad výsevem lehce přimáčkneme. Vzešlý chomáček rostlinek vyjednotíme na dva až tři semenáčky. Pokud chceme druhy a jejich kultivary kombinovat a zvolíme barevně a tvarově náročnější výsadbu, je dobře označit si zřetelně půdorys a oseté plochy v nádobě, zvlášť když je truhlík větší .V intenzivních květinových výsadbách, kde by se doba do zapojení porostu na nádobě zdála příliš dlouhou, můžeme kombinovat výsev s ranou výsadbou, např. mezi dvouletky, rané letničky (fialy), mezi cibuloviny, které po odkvětu nechceme vyjmout ze země, nebo jako doplněk trvalkového záhonu.

 

Druhy letniček na balkony

Do truhlíků za okna, na verandy i do keramických mis je velmi vděčná lichořeřišnice — zvaná též řeřicha —  (Tropaeolum majus), která má plazivý — a v truhlících přepadavý  vzrůst, nebo její forma nana, tvarově kompaktní, kulovitá. Kvete spolehlivě a výrazně po celé léto, zvlášť na výsluní. Zcela jemný charakter má naproti tomu lníčka (Linaria maroccana) s květem ve směsi pastelových barev. 

Z pnoucích druhů můžeme do truhlíků nasít hrachor (Lathyrus odoratus), okrasný fazol (Phaseolus coccineus), povíjnici (Ipomoea purpurea), které samozřejmě použijeme i v zahradě, kde mají tyto rostliny oporu k růstu.

Na záhony do větších i menších skupin se hodí dvoutvárka (Dimorphoteca sinuata), sluncovka — také zvaná kalifornský máček — (Eschscholtzia californica), užanka (Cynoglossum amabile), podobná poměnce, svazenka (Phacelia campanularia]. Obě poslední si určitě oblíbí včelaři. Letní tařice (Lobularia maritima) má zcela nízký vzrůst a hodí se i do skalek nebo na nízké obruby. Křehkou lokanku (Clarkia elegans) s výrazně zbarvenými květy vysejeme raději v závětří. Rezeda (Reseda odorata) kvete naopak zcela neokázale, ale jemnou vůní osvěží zahrádku — a uříznuta i místnost. K řezu si můžeme na zahrádce vypěstovat některý z mnoha kultivarů měsíčku (Calendula officinalis), ostrožku (Delphinium consolida), šater — nevěstin závoj — (Gypsophila elegans), některou z chrp (Centaurea moschata, C. imperialis). Letní kopretiny (Chrysanthemum segetum a Ch. carinatum) vytvoří hezkou polovysokou skupinu na záhoně a poskytnou květy do vázy. Vyšší skupiny výrazně oživí svým efektním květem (bohužel jenom asi na 14 dní) plnokvěté máky (Papaver somniferum fl. pl.J. Téměř po celé léto kvete naproti tomu (Lavatera trimestris), slézovec a kuposemenka (Malope trifida), které spolu se známou slunečnicí (Helianthus annuus) patří k vysokým letničkám. Na velké plochy se hodí svlačec (Convolvulus tricolor), v kombinaci např. s řeřichou nebo dvoutvárkou. Zelenou stěnu zajistí cyprišek (Kochia scoparia). Také jednoleté trávy — zaječí ocásek (Lagurus ovatus), vousatec  nebo psineček (Agrostis nebulosa) či proso vláskovité (Panicům capilare) aj. můžeme pěstovat z přímého výsevu. 

Z nich zejména zaječí ocásek je velmi roztomilý nejen v čerstvém stavu, ale i usušený. Spolu s měchýřky černuchy (Nigella damascena), makovičkami a hrozny květy ostrožek, jejichž barva zůstává po usušení téměř nezměněna, pomohou vyplnit zimní čekání na nové, čerstvé květy z naší zahrádky. K období zimního klidu patří krásné plánování, jak bude vypadat zahrada v příštím roce, kterými druhy květin jl obohatit a jak je uspořádat. Rozhodnete-li se pro některé ze jmenovaných Ietniček, zvaných také „přímo seté“, budete se možná s nimi muset ještě blíže seznámit. Trochu teoretické přípravy však stojí za to, abyste své zahrádce pořídili s minimálními náklady nový krasně rozkvetlý vzhled.

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ