Množíme skalničky a trvalky na zahradě

Při zakládání skalkyjsme většinou odkázáni na rostliny, nám někdo daruje nebo které si koupíme v zahradnictví. Při nedostatku peněz si ale můžeme pomoci – nemusíme sázeti skalku najendou , ale osázíme jí  postupně nebo koupíme rostlinky jen po jedné a množením v příštích letech si opatříme tečný počet exemplářů, aby nám zakryly i větší plochy, snadněji množíme tyto trvalky dělením trsů, což pro ně bud časně z jara nebo již na podzim koncem srpna září nebo i později, v každém případě však ne příliš , aby rostliny do zimy ještě zakořenily. Druhy s kůlovitými nebo řepovitými kořeny lze dělením množiti jen s obtížemi,  snadno zahnívaji. Bezpečnější způsob množení je kořenovými řízky.

Zahradnictví obyčejně nemnoží tyto rostliny dělením protože je to způsob příliš pomalý a nelze.jej dobře použít ve velkém. Proto zahradníci množí alpinky nebo semeny. Semenáčky jsou pravidelně lepší než získání z řízků, většinou lépe rostou, ale mnohdy u o něco později než množenci vypěstovaní řízkováním.

Semena vyséváme buď do nízkých dřevěných truhlíčků, do kameninových misek, které musí být dobře drenážované, musí mít na spodu otvory pro odtok přebytečné aby půda v nich nezahnívala. Na dno položíme 2 až vysokou vrstvu střepů a ostatek doplníme až na 2 cm po okraj vrstvou prosáté země. Na urovnaný a uhlazený povrch řídce rozházíme semena a zakryjeme je zcela slabou vrstvou prosátého říčního písku, kterou mírně přitlačíme, nebo misku založíme do studeného pařeniště.

Jinak můžeme také umístit misky s výsevy v pokoji u okna a pod. Některá semena vyséváme na jiné druhy však nejlépe na podzim, něktéré pak ihned po sklizni semen, protože rychle ztrácejí klíčivost . Doba klíčení u jednotlivých druhů je velmi různá.

Misky se semeny na podzim vysetýmo necháme zapadnout sněhem, který klíčeni vysokohorských rostlin většinou velmi prospívá. Když mají mladé rostliny první 2—3 lístky (kromě děloh) přepícháme je do jiných misek ve větších vzdálenostech nebo je vsazujeme do malých kořenáčků. Vložíme je do studeného pařeniště, které dobře větráme, až posléze odstraníme okna docela. Mladé rostlinky zatím dobře zakořenily a zesílily, takže druhým rokem je sázíme již do skalky.

Některá semena jsou tak drobná, že je obtížné vysít je dostatečně řídce na misky. Taková semínka smísíme s jemně prosátým říčním pískem a tuto směs teprve vyséváme. Truhlík s výsevem jemných semen ňavlhčujeme vždy odspodu a nikdy nezaléváme svrchu konví, protože bychom semínka vyplavili. Postavíme jej spodkem do vody a necháme v klidu určitou dobu, aby se voda nasála do půdy. Některé rostliny vyséváme do živého nízkého mechu, kde nejsnáze klíčí, jako na příklad některé hořce a lomikameny a podobné.

Některé trvalky klíčí velice zvolna. Proto misky s podzimní sadbou, která na jaře nevzešla, nezahazujeme, nýbrž ponecháváme ji až do léta příštího roku. Některá semena klíčí až po roce i po delší době.

Množení trvalek řízky

Množení řízky je nejsnadnější a nejpohodlnější. Potřebujeme k tomu studené pařeniště nebo studený skleník. Množíme nejlépe ve druhé polovině července a v srpnu — tedy v době mezi první a druhou mízou, řízky bereme ze zdravých rostlin a řízkujeme jen výhony nekvetoucí, ale dostatečně vyzrálé. Ostrým nožem vedeme spodní řez pod úžlabním pupenem (očkem), neboť takové řízky nejlépe kořenují. Řízky krájíme krátké, aby neodpařovaly příliš mnoho vody. Z téhož důvodu odstraníme také velké listy na řízku nebo je alespoň zkrátíme. Sázíme je hustě vedle sebe do připravených truhlíků, do nichž jsme dali na dno vrstvu střepů, kterou jsme pokryli slabou vrstvou mechu a ostatek do dvou třetin naplnili písčitou drnovkou nebo směsí slatinky s říčním pískem nebo směsí rašeliny s pískem a drnovkou.

Povrch hlíny pokryjeme 1—3 cm silnou vrstvou propraného říčního písku a prkénkem přitlačíme, urovnáme a mlživkou navlhčíme. Dřevěným kolíčkem pícháme jamky, do nichž sázíme řízky hustě vedle sebe do řad. Plný truhlík uložíme do studeného pařeniště nebo do studeného skleníku.

Množíme-li druhy choulostivé a špatně kořenující, přikryjeme truhlík (který v tomto případě má být vyšší) ještě kusem skla. Choulostivé keře a polokeře řízkujeme ve skleníku a řízky pokryjeme skleněným zvonem. Z počátku neodkrýváme, nýbrž stíníme, zvláště za suchých a slunečných dnů, večer a ráno, podle potřeby stříkáme mživkou. Zahnívající či zplesmivělé řízky ihned odstraňujeme, aby houbová infekce nepřešla na řízky zdravé. Po zakořenění přesazujeme na podzim do hrnků nebo do studeného pařeniště. Vzrostlé rostlinky (což trvá u každého druhu jinou dobu) vysazujeme na definitivní místa ve skalce.

Některé druhy množíme z řízků kořenových — většinou takové druhy, které mají masité kořeny. Druhy, které ze řízků špatně kořenují, množíme raději roubováním nebo hříženci. Tímto způsobem na příklad množíme krásné druhy lýkovců. Jako podložek používáme nejčastěji semenáčů druhů Daphne mezereum nebo Daphne laureola. Roubujeme časně z jara před rašením. Operované místo přetřeme štěpařským voskem a rostliny chováme ve studeném skleníku nebo v pařeništi.

Některé keře množíme hříženci, což je pro zahrádkáře pohodlnější. Větvičku keře, vyrůstající blízko země, skloníme, trochu nalomíme a nalomené místo vtiskneme do důlku v zemi a větvičku na tomto místě připevníme k zemi dřevěnou nebo drátěnou vidličkou či háčkem. Po čase část větvičky v zemi zahrabaná vypustí kořínky a jsou-li tyto dostatečně silné, oddělíme zakořeněnou větvičku (hřížeňce) od mateřské rostliny a přesadíme na libovolné místo. Tímto způsobem možno množiti většinu keřů a stromů, jejichž řízky špatně kořenují. Z ovocných keřů se tento způsob hodí na příklad k množení agreštů (rybíz se dobře ujímá ze řízků).

Z keřů vhodných pro alpinum hodí se tento způsob na příklad k množení některých lýkovců (Daphné blagayana nebo Daphne arbuscula a j.).

Autor příspěvku: admin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *