Pokud Vám přijde škoda mít okna nebo balkon Vašeho domu v podzimním čase prázdné, méme pro Vás několik tipů pro inspiraci, jak takový podzimní truhlíky osázet. A jak ho oszáte tak, aby vydržel i v zimě, a dělal parádu několik měsíců, kdy zdánlivě nic nekvete ani neroste. Sáhneme nejprve po stálezeleném buxusu – krušpánku. Nejvhodnější je japonský, který je jen 20 cm vysoký, v tuhlíku se bude výborně vyjímat, je neobyčejně hustý a neudrží se v něm plevel. Jeho květy nás nezajímají, ale jeho zeleň nás v zimě potěší. Chceme-li jej doplnit o rostlinu stálezelenou a brzy krásně kvetoucí, vybereme si Heleborus – čemeřici. Kvete i za 20° mrazu a i pod sněhem v barvách čistě bílé, zelenobílé a purpurové. V zahradě vydrží mnoho let, s truhlíkem jí můžeme umsítit do záhonu, je robustní, asi 30 cm vysoká, s listy stále zelenými, podobnými prstům ruky. Je na ní všechno krásné a zelené, ale celá rostlina je velmi jedovatá, což limituje její použití, pokud máme děti. Kvete dlouho do jara a nevoní.
K čemeřici přisaďme jaterník. Nejlepší je Hepatica angulosa. Jeho olistění je v zimě červeně tónováno, v jasnou zeleň se mění už v lednu. Krásné modré květy v sousedství čemeřice bohatě vynikají. Společnost čemeřice můžeme zkrášlit také sírově žlutým květem docela obyčejného petrklíče, který má celou zimu krásně zelené listy . Už v listopadu je osypán množstvím poupátek. Za mírné zimy kvete už v lednu, což oceníte právě v dnešní době, kdy jsou zimy velmi mírné, relativně krátké.
K doplnění se hodí některé stále zelené kapradinky, např. Polystchum. Je velmi nápadnou kráskou v zimní zahradě. Počítejme pro ni s místem, neboť bývá až 60 cm dlouhá. Do této exkluzívní společnosti patří i stále zelená okrasná tráva z Japonska Carex morrowii.
Podzimní tuhlíky pod sněhem ?
Když všechno zapadne sněhem a zelená krása se mění v bílou, vynikne na balkonech a terasách několik zakrslých boroviček, smrčků, cypřišků a thují. Mimořádně v tajícím sněhu za zimního slunečného dne působí tzv. zlaté chamaecyparisy, které jsou po celý rok zcela zlaté. Nelze vynechat skupiny jalovců, ať už sloupovitých vysokých tzv. hibernikus, nebo elegantní i v zimě modrozelené keřo vité Juniperus meyeri, jehož obliba stále vzirůstá. Pak jsou to stále zelené jalovce čínské Nelze přehlédnout málo známý zimní jasmín. Zdá se to neuvěřitelné, že kvete v zimě. Je to zvláštní jasmín zvaný nudiflorus, jehož petrklíčově žluté kvítky se objevují někdy již v lednu.
Na balkon do nádob ale logicky patří hlavně nižší keře. Je to známý lýkovec keřovitý (Daphne mezereum), Ten kvete již někdy v lednu, bez olistění, má květy purpurově červené a intenzívně voní. Na kvetoucí lýkovec je překrásná podívaná, zvláště za tajícího sněhu a slunečního poledne, stejně jako na půvabný vilín (Hamamelis japonica). Ten má kvítky žlutavé.
Klasikou jsou vřesy a vřesovce, které svými barvami oživí každý truhlík. Moda vřesů k nám dorazila od našich západních sousedů, kam na insiprace na podzimní výzdobu oken a truhlíků vyráží nejeden český zahradník.
V tajícím sněhu pak za slunečných únorových dnů vynikají vřesovce (eriky), jimž vévodí červená Erica carnea. Tu když si na podzim dobře prohlédneme, vidíme, že už dělá poupátka. Důležité je ji po odkvětu každoročně ostříhat asi o 5—7 cm. Jehličkovitě olistěné eriky jsou po celý rok hezky zelené a jsou pak i v létě bez květů velmi dekorativní.
Ale jsou i méně známé druhy – třeba asi 5 cm vysoký Eranthis čili talovín Často již v únoru otevírá slunci své kvítky. V zemi má malé hlízky a květy zářivého zlata. Ochotně se i na místě sám vysévá a dává už třetí rok květuschopné rostliny. Nepřehlédněme pří pletí maličké palmičkovité listy, abychom je omylem nevytrhali jako plevel . Neměl by se nikdy přesazovat, neboť tím trpí jeho květenství.
Výbroný je i zakrslý žlutý kosateček botanicky zvaný Danjordiae. Je asi 10 cm vysoký a sytě žlutý. Má cibulky, které za deštivého léta trpí mokrem a měli bychom ho krýt nebo na 3 měsíce vyndavat. Podivuhodným zimním kosatečkem, prapodivného tvaru, je Iris reticulata, který má v zemi cibulku a některé jeho druhy kvetou již v lednu. Snese trochu vápna a žádá plné oslunění s dobrou kaménitou drenáží. Jsou asi 15 cm vysoké, sametově tmavofialové se zlatitým stíněním. Objevují se ovšem i jiné barvy.
Z tohoto výčtu již jasně poznáváme, že zahrada kvete i v zimě, ale to není všechno. Všimněme si ještě takové škomice (Epimedíum), hlavně odrůdy pinatum, které má listy nádherně stále zelené, skvěle posazené na pevných, jako by drátěných stoncích, které ani sníh neprohne.
Skalničkáři toho mají ještě daleko více, co si mohou dát na okna a co jim i na podzim a v zimě dělá velkou okrasu. Jde o stále zelené polštářovité rostliny nebo rostliny, tvořící stále zelené rosety. K těm ovšem patří hlavně lomikámeny druhu kabschií, jenom asi 8 cm vysoké. Mnohdy již v únoru rozkvetou bíle, žlutě nebo červeně. Nelze opomenout ani netřesky čili semperviva, které jsou i v zimě velmi roztomilé.
Jednou z posledních podzimních rostlin je čínský druh hořce, tzv. Gentiana sinoomata, který rozkvétá velmi pozdě a kvete od říjtaa pozdě do listopadu. O vánocích se objevuje v květu zmíněná čemeřice a první z předjarních květin je zlatý Eranthis. Jasný důkaz, že balkon může skutečně kvést i v zimě!
